Stalo se to už před mnoha lety, ale stále na to občas s hořkostí vzpomínám. Já i moje sestra jsme totiž měly společnou tchyni.
Mého manžela Marka měl každý rád, byl pohledný a měl dar řeči. Dvořil se mi, ale zároveň už pošilhával i po mé sestře, Ivě. Když zjistil, že mi babička odkázala byt a ne Ivě okamžitě mě požádal o ruku.
V té době už byla moje sestra těhotná. Plánovala si Marka vzít, věřila, že tím zachytí štěstí za pačesy. Aby neskončila sama, lhala svému tehdejšímu nápadníkovi, že dítě je jeho, jen aby s ní někdo zůstal.
S Markem jsme bydleli v malém domku u jeho rodičů v Beskydech. Když sousedé prodávali svůj pozemek, Marek mě přesvědčil, ať prodám svůj byt v Ostravě a koupíme pozemek. Souhlasila jsem, i když jsme si museli ještě půjčit peníze na stavbu.
Od tchyně, paní Novotné, jsem ale nikdy nezažila klidné slovo. Neustále mě popichovala, kritizovala mě, zatímco svoji dceru hýčkala a rozmazlovala. Když jsme konečně měli svůj dům, zbořila nám plot, pustila na zahradu své psy, i když věděla, že se jich bojím. Dala mi jasně najevo, kdo je tu podle ní pánem. Ať jsem Markovi říkala cokoliv, nebral mě vážně a tvrdil, že přeháním.
Bylo to k nevydržení. Rozhodla jsem se a podala žalobu, abych získala svou část domu a mohla si koupit vlastní byt. Ale ukázalo se, že jediným vlastníkem byla tchyně, nikoli my dva společně. Nevím, jak to zařídili, ale zůstala jsem bez střechy nad hlavou i bez peněz.
V té době se Marek dozvěděl, že Iva dostala byt od našeho otce. Začal plánovat aby jejich vztah rozbil, prozradil jejímu manželovi, že on je skutečný otec dítěte. S Markem jsme se rozvedli a on pak zacházel s Ivou stejně bezcitně jako se mnou.
Po nějakou dobu jsem s Ivou vůbec nemluvila. Až jednou náhodou jsem zjistila, že je s Markem opět v kontaktu. Když Iva pochopila, že ji také podváděl a využil, navrhla mi, abychom spojily síly.
S pomocí sousedů jsme zjistily, že paní Novotná a Marek takto připravili o peníze už pět žen, vždy s využitím jejich naivity a důvěry. Marek přivedl ženu, nechal ji investovat do domu, pak se rozvedl a ona odešla s prázdnou.
Spojily jsme se s ostatními ženami a sepsaly hromadnou žalobu. Jenže nebylo koho žalovat Marek emigroval do Německa. Tchyně zůstala a nyní chce po nás, ať jí svěříme děti do péče, protože jsou její jediné vnoučata.
Pokoušela se nám vzít právo na děti, tvrdila, že když nemáme vlastní byt, nemáme na děti nárok. Soud nám nakonec každé zajistil náhradní bydlení, což byla jedině její vina všechno zinscenovala ona. Po soudu jsme musely zajistit, aby děti mohly babičku čas od času navštěvovat a my jim v tom nesmíme bránit.
Nejhorší ale je, jak nás paní Novotná pomlouvá svým vlastním dcerám. Podle ní je jediná hodná ona, a my jejich matky jsme ty špatné. Poštvává děti proti nám, učí je lhát o kouření a alkoholu a dokonce nám vzkazují, že pokud jim nekoupíme nové tablety, nahlásí nás sociálce.
Vezmu vám vnoučata, to uvidíte! křičí dnes a denně.
A co s tím teď? Jak se bránit, když nám udělala tolik špatného a pořád nenechá být?
