Je mi 54 a za poslední dobu jsem byl na třech schůzkách s ženami ve věku 37, 45 a 58 let. Když sedím večer u hrnku čaje ve své pražské garsonce a vzpomínám na ty chvíle, musím se nad sebou pousmát. Tolik let, dvě manželství za sebou, dospělé děti, teď žiju sám a snažím se udržovat ve formě i být otevřený novým začátkům. Své zážitky si rád sepíšu, abych si srovnal myšlenky.
První schůzka 45 let: A kde máš auto?
S Ilonou jsme se sešli v městské kavárně. Vypadala upraveně a působila sebejistě, naše povídání plynulo příjemně. Ale jakmile zjistila, že nevlastním auto, změnil se její tón.
A jak jezdíš na výlety bez auta?
A co když prší?
Jak se dostáváš na nákupy?
Tahle otázka padla několikrát, až mi začalo docházet, že hledá hlavně člověka s určitou životní úrovní, ne někoho kvůli osobnosti. Usmál jsem se v duchu: Pokud je pro někoho důležitější auto než to, jací opravdu jsme, není to nic pro mě.
Závěr: Navenek může člověk vyzařovat jistotu, ale vnitřní vyspělost to neznamená.
Druhá schůzka 37 let: Mám ráda starší muže
Setkání s Veronikou bylo veselejší je energická, má dvě děti a platí hypotéku. Otevřeně přiznala, že hledá spolehlivého muže. Rychle jsem pochopil, že jí jde spíš o jistotu než o skutečné city. Ale i tak bylo příjemné si popovídat a zasmát se spolu.
Bylo to fajn a neměl jsem žádné iluze. Občas stačí pocítit zájem bez velkých plánů a očekávání.
Závěr: Mladí lidé mají energii, ale ne vždy hloubku.
Třetí schůzka 58 let: Teď mi něco dlužíš
S Jitkou jsme si rozuměli, byla aktivní, sympatická, rozhovor nám šel s lehkostí, smáli jsme se stejným vtipům. Druhý den mi ale volala:
Pojedeme na chalupu, shodíme sníh ze střechy! Už vyrážíme.
Byl jsem zaskočený. Pomáhat rád budu, ale když to zní jako povinnost, vytrácí se veškerý zájem.
Závěr: Samostatnost je skvělá, ale rozkazovací tón dokáže zničit i sympatie.
Co jsem si z těch setkání odnesl
Všechny tři ženy byly svým způsobem zajímavé, každá měla svůj osud, svůj příběh. Ale pro sebe jsem si odnesl hlavní poznání: Nechci už žádné dramata. Chci vedle sebe člověka, se kterým je klid a upřímnost. Kde se nic netlačí a nehrají se žádné hry na city.
Romantika po padesátce nemizí. Jenom se stává uvědomělejší, dospělejší. A možná právě tehdy je šance na opravdovou lásku bez klamů, zato s opravdovým teplem.
