Já a moje žena jsme si nedávno vzali hypotéku na krásný byt v novém, zcela čerstvém sídlišti, které bylo stále ještě v rekonstrukci. Musíme ho zasvětit! Nikdo v něm ještě nežil, a bez požehnání Pánaboha to přece nejde, začala hned naléhat moje babička Božena. Samozřejmě, byt se musí zasvětit, nemůžeme riskovat, že se stane nějaké neštěstí. Potřebujeme štěstí, radost a hojnost v našem novém bytě, přitakala máma a její nápad podpořila.
Ačkoliv jsme zpočátku váhali, pod tlakem rodiny jsme nakonec svolili k uspořádání obřadu požehnání.
To je jasná věc, pronesla babička rozhodně. Ve stanovenou dobu se ozval zvonek a ve dveřích stanul farář s hustým šedivým copem a dlouhým plnovousem. Na krku se mu houpal těžký kříž na tlustém řetězu, v rukách držel kadidelnici a potrhaný pytlík. Rozdal nám všem svíčky a začal rituál podrobně vysvětlovat.
Moji drazí, zvolal farář s patřičnou důstojností, zapalte si svíčky a jděte za mnou. Podřídili jsme se, čekali na slavnostní a posvátnou chvíli. Jenže když táta Radek chtěl zapálit svou svíčku, narazil na tvrdého soupeře. Svíčka syčela, kouřila a ani za nic nechtěla chytit, bez ohledu na naše úpěnlivé snažení. Po několika marných pokusech farář popadl rychle věci a strčil je nervózně zpátky do pytlíku.
Pryč odsud, pryč odsud, určitě tu je něco zlého…, vyhrkl farář zvláštním hlasem, v očích úlek. Popadl svůj pytlík a rychle zmizel z našeho bytu, takže jsme tam zůstali stát jak opaření a nechápavě na sebe hleděli.
Podivný farář a ještě podivnější svíčka, zamumlala má žena, když si všimla, že farářova svíčka na chodbě najednou tiše hoří.
Možná byl dneska prostě v nějaké špatné náladě, proto to nevyšlo, pokusila se máma omluvit situaci žertem.
Hezky mluví, ale nakonec zdrhne. Asi kde bydlel předtím, měli slabý internet, řekl jsem polohlasně, abych v tom nezvyklém setkání našel aspoň kousek humoru. A kam bychom asi tak utíkali? Jsme tady uvázaní na patnáct let splátkami, utrousil jsem se suchým úsměvem.
Tak co, zůstaneme, nebo pozveme jiného faráře? Babičina otázka nás stáhla zpátky z toho zvláštního snového místa, kde rituály a skutečnost splývaly, a nechala nás hledat cestu ven z téhle podivné situace, kde ani požehnání nedává smysl.
