Pamatuji si to jako by to bylo včera, i když už uplynulo několik let. Byla jsem tehdy na rodičovské dovolené čtyři roky. Děti se nám narodily pěkně za sebou, takže jsem plnila svou mateřskou povinnost, jak to šlo. Můj muž měl dvě práce, měli jsme vlastní byt na Žižkově, takže jsme nějak vyšli, i když to nebylo vždy snadné.
Co jsi zvládla do pětadvaceti let? V té době jsi už měla mít kariéru, jako třeba moje Milena, prohodila jednou moje tchyně, paní Nováková.
Švagrová Milena se nikdy nehrnula do vdávání, měla velké ambice. Mladost a půvab si cenila nade vše, rozhodně se nechtěla vdávat a mít brzy děti. To byla ovšem její věc, já jsem si svou cestu vybrala už před pěti lety. Přitom kariéra Mileny také žádná sláva nebyla. Záviděla ostatním a často roznášela drby.
Milena se na rozdíl ode mne nebála užívat života cestovala, jezdila do Karlových Varů na lázně, chodila na večírky. Jenže před měsícem se přiřítila za mnou, úplně zoufalá. Její vedoucí odcházela na mateřskou, a proto hledali náhradu. Ten, kdo sestaví nejlepší projekt, měl získat vedoucí místo. Milena se s počítačem moc nekamarádila, sama by se s tím určitě nepopasovala.
Tchyně začala tlačit i na mě. Nerozuměla jsem, jak mám skloubit psaní projektu s péčí o děti. Nakonec mi tchyně přislíbila, že se o domácnost i vnoučata postará ona jen abych pro její dceru ten projekt pomohla připravit. Neochotně jsem souhlasila.
Jenže hned druhý den mi volá: Děti musím nechat u vás, jedu na chalupu do Křivoklátu. Čeká mě zavařování švestek, tak se o ně postarejte sami.
Milena se mi taky neukázala na pomoc. Snažila jsem se pracovat po nocích, ale samozřejmě jsem byla úplně vyčerpaná. Mrzelo mě, že jí nestíhám pomoct, ale neměla jsem nikoho, kdo by mi s dětmi aspoň na chvíli ulevil.
Proč ještě nemáš projekt hotový? Slíbila jsi to přece! začala na mě Milena křičet.
Ale ty i tvoje máma jste mi taky něco slíbily že se postaráte o děti. Neměla jsem šanci odvést pořádnou práci.
Milena se urazila a prohlásila, že si projekt zpracuje sama. Jak se dalo čekat, nenapsala vůbec nic. Její pohodlnost prostě zvítězila, a o vedoucí místo tak přišla.
To je hrozné, nastražila jsi past na mou dceru! Jen jí závidíš! vztekala se pak tchyně.
Neměla jsem už sílu cokoli vysvětlovat. Pro mě bylo nejdůležitější, že můj muž Jakub vše pochopil a jasně řekl, že se se svou sestrou už stýkat nemusím. Ať se teď Milena s tou svou svobodou a nezávislostí popere po svém.
