Marie byla prostě šťastná maminka celé těch svých třicet dva let. Žila společně se svým synem Tomášem, který pracoval jako manažer v jedné menší firmě že by se z něj Bill Gates stal, se úplně říct nedalo, ale uživil se. Marie trávila veškerý čas po jeho boku. Jakmile nastal víkend, měli celý seznam domácích povinností to se rozumí samo sebou.
Hned zrána šli na trh na náměstí. Tomáš ten rituál zrovna nemiloval, ale pro maminku vydržel i vybírání petržele v pěti různých stáncích. Marie si mezi krámy vykračovala se suverenitou babičky, která v tomhle domě žije odjakživa. A ač by byl nákup v běžném supermarketu raz dva, tohle tržiště byla pro ni každá neděle v malém. Pak spolu jeli do vesnice, kde celou sobotu proklečeli v zahradě jednu mrkev zasadili, druhou vypleli.
Přišel čas nakládání okurek, ačkoliv buďme upřímní ani Marie, ani Tomáš po kyselých okurkách nešíleli. Lahve však plnili statečně pro příbuzné a přátele, protože v Čechách darovat někomu domácí sterilované rajče, to už je skoro důkaz mateřské lásky.
A tak byl život idylický, svět voněl hlínou a cibulí, a Marie byla šťastná, že její třicetidvouletý syn je stále její. Jenže pak přišla pohroma: jednoho dne Tomáš prohlásil: Mami, budu se ženit. A vybral si skromnou a nenápadnou Pavlu, pětadvacetiletou dívku, která dokázala mluvit celé hodiny třeba o dortech nebo papírových květinách.
Mladí si koupili byt v Brně, teda, tedy přesněji na okraji města pod lesem, ale Marie je přesvědčila, že bude rozumnější svůj první byt pronajmout, peníze se budou určitě teď hodit, a prozatím ať bydlí u ní Aspoň někdo využije ty nové utěrky! Tak souhlasili.
A Marie zase chvilku svítila štěstím vždyť je má u sebe, může jim dávat večeře i ve středu! Ale radovala se předčasně. Tomáš veškerý volný čas věnoval Pavle, na večery v herně nebo vykládání s mámou už nebylo ani pomyšlení. Za chvíli se navíc ukázalo, že Pavla čeká dítě.
Marie hned myslela na ten pytel dětského oblečení, který skladovala snad od třetího republikového sjezdu zahrádkářů. Ale snacha suše podotkla, že možná budou dobré na retro focení, ale na dítě chtěla všechno nové prý doba pokročila.
Když si mladí konečně našetřili tolik, že mohli bydlet ve svém, odstěhovali se do nového bytu, a Marie zůstala sama v bytě plném zavařovaček a dětských dupaček. Byla dotčená, že ji někdo jen tak nechá věřila, že její Tomáš dal přednost Pavle. To je život, pomyslela si, a odplivla okurkovou šťávu do výlevky. No aspoň že je v Brně levnější pivo než v Praze člověk se z těch rodinných dramat možná ještě popere sám.
