Rozhodl jsem se, že se ožením, oznámil večer u večeře syn.
Táta se zasmál pod fousy, mamka se zarazila s vidličkou a překvapeně koukla na syna.
Co tím myslíš? zeptala se s trochu zmateným výrazem. S kým?
Ona je nová. Tak nádherná, tak chytrá, tak kouzelná, syn si povzdechl a opřel si hlavu o ruku.
Kvůli té dívce neměl chuť na jídlo a pořádně se na nic nedokázal soustředit všechno mu šlo z ruky ještě hůř.
Ví o tom vůbec ta dívka? ptal se táta, snažil se nesmát moc nahlas.
Jo… Řekl jsem jí to dneska a řekla, že jí to nijak nevadí, chce prý jenom, abych měl byt.
Ty máš byt? Maminka byla u vytržení.
No jasně že mám byt. Vždyť tady bydlíme v bytě, ne? Táta má auto a slíbil jsem jí, že si ho půjčíme na svatbu…
Táta si jen povzdechl a zavrtěl hlavou, jako že na žádné půjčování auta zatím rozhodně nepřistoupil.
A co ona? Dobrý nevěsta? Mamka už se začala zapojovat do rozhovoru.
Jasně, syn odpověděl nadšeně. Je milá a hezky povídá.
Maminka už se nemohla ubránit smíchu a ukázala na jeho talíř.
Vždyť ty skoro nic nejíš.
Nech ho být, pořád myslí na blížící se svatbu, žertoval tatínek. Jenže ti zakazuju se ženit, dokud mi nepřineseš ukázat známky z matematiky a českého jazyka.
Syn na něj vykulil oči. Celý den byl zabraný do té holky a ani si neudělal domácí úkoly, diktát dneska napsal děsně špatně, protože ho nová spolužačka úplně rozhodila. Byla nejhezčí holka, kterou kdy viděl. A nebyl jediný, kdo se do ní zamiloval, tak se snažil hlavně získat její srdce učení šlo stranou.
Táto, prosím…
Teď, když jsi dojedl, jdi si udělat úkoly. Žádná svatba, žádný byt, žádné auto, dokud nemáš známky alespoň na čtyřku a výš.
Syn se sice urazil, ale poslušně vstal od stolu a zamířil do svého pokoje.
Ach jo, ti páťáci, povzdechla mamka.
Povídej… souhlasil tatínek.
