Kolikrát jsem mu říkal, že by si ji neměl brát. Ještě před svatbou jsem ho doslova prosil, ať to nedělá. Ale poslouchal mě? Byl zamilovaný. No a teď má, co chtěl.
Před pár dny mi zavolal můj syn. Po jeho hlase jsem hned poznal, že je nemocný. To matka neoklameš. Poprosil mě, abych přijel. Říkal, že jeho žena, ačkoliv věděla, že je nemocný, si sbalila věci a odešla k přátelům. Neměl nikoho, kdo by mu uvařil čaj nebo polévku.
Navíc mu ani nebrala telefon. I když už bylo opravdu pozdě, hned jsem se vydal za ním. Cestou jsem se zastavil v lékárně a koupil nějaké léky. Pořád jsem myslel na jeho ženu. Jak vůbec mohla nechat nemocného manžela doma samotného a odejít někam s kamarádkami? Můj syn na tom byl hodně špatně. Když jsem viděl, jak je slabý, chtěl jsem volat sanitku, ale on mě přemluvil, ať ještě počkám.
Byl úplně rozpálený. A doma neměl vůbec nic. Ještě že jsem přinesl léky a nějaké jídlo. Sotva jsem se udržel, abych ji neseřval. Co je to za ženu! Nechá nemocného muže doma samotného, v bytě nejsou žádné léky, jen její prášky na hubnutí a v lednici zeje prázdno. Uvařil jsem synovi silný čaj a rychle doběhl nakoupit aspoň nějaký vývar.
Teprve když si odpočinul a najedl se, začalo se mu ulevovat. I horečka klesla. No a jeho kráska přišla domů ve tři ráno a táhla z ní slivovice. Evidentně se dobře bavila. O mých řečech ohledně léků vůbec nechtěla slyšet. Jen kvůli synově stavu jsem nedělal žádné scény. Ale myslím, že on už měl k výbuchu taky hodně blízko.
