Pečlivá babička
Eliška Matějková, temperamentní a rozhodná paní lehce po šedesátce, jednou oslovila svou vnučku:
Johanko! Dlouho jsem čekala, ale už mi došla trpělivost. Ty mě konečně necháš v klidu zemřít?!
Štíhlá brunetka Johanka, historička umění, byla značně překvapená tak podivnou otázkou.
Kdy se vdáš?! Abych já mohla odejít s klidnou duší? Už ti je skoro sedmadvacet, pokračovala babička, Proč jsem na celé léto odjela na chalupu k té staré krávě Vasilíkové a tři měsíce jí denně dvacetkrát soucítila s hemoroidy? Aby ses mohla dát dohromady a zlepšila si osobní život. Ale ty se ani s nikým neseznámíš!
Babičko, kdy a kde se mám seznamovat? Práce, španělština, disertace. A v mém muzeu jsou mezi nezadanými jenom pan Arnošt Pala, vždyť jsi ho viděla.
Ano, Arnošt Pala, to je ještě horší než nic, to je napůl zdechlý krevet, rezignovaně přikývla babička.
Další den zavolala staré Vasilíkové a zjistila, že vnučka Vasilíkové se seznámila s budoucím manželem v nočním klubu.
Bohužel, Johanka do nočních klubů nechodí, takže to Eliška sama musí prověřit a podívat se, zda tam jsou nějací vhodní kandidáti na ženicha pro vnučku, nebo najít jiné místo.
Eliška Matějková zjistila, že v nočním klubu mají ženy vstup zdarma od devíti do půlnoci, a bez váhání tam večer vyrazila. Johance řekla, že jde na večerní procházku.
Verbálně knockoutovala ochranku, která chtěla něco říkat o jejím věku, a pak, s jejich asistencí, usedla na vysokou stoličku u baru a přísně přehlédla okolí. Atmosféra v klubu hned připomínala třídní schůzku, když ředitel nachytal sedmáky při pití piva na školním hřišti.
Jak se vám u nás líbí? nejistě se zeptal barman a přisunul jí vysokou sklenici. Nealko koktejl, na účet podniku.
Ne. Naprosto bez perspektivy, uzemnila ho Eliška Matějková. Slušná dívka tady nenajde vůbec nic. Kromě toho, neběhlo by vás trochu se plácnout přes kapsu a třeba přidat lžičku rumu do koktejlu? A ten zrzavý tam, má problémy s kyčli, nebo je to dneska trend takhle tancovat?
Do konce roku Eliška navštívila rockový koncert, fireshow, vystoupení ponuřých bardů, závody v extrémní cyklistice, turnaj v mariáši a ze zoufalství i seminář mladých básníků. Básníci ji dorazili. Ani nemělo smysl házet návnadu nedej Bože, kdyby někdo zabral.
Ano, Johanko, rozumím ti. Tenkrát jsem vybírala mezi tvým dědou a dalšími deseti, co nebyli o nic horší. Dokonce i ta stará Vasilíková měla na výběr, i když celý život zamilovaně civěla na tvého dědu. Ale dneska, Johanko, mladí muži strašně upadli, ani pohled za nimi nestojí.
V březnu Eliška Matějková, když navštívila Vasilíkovou, rozhodla se zastavit i za Johankou v práci. Před muzeem uklouzla a spadla, naštěstí ne na schodech. Přiběhl nějaký voják a pomohl jí vstát. Eliška, opřená o dobráka, se pečlivě prohlédla, zda nemá zlámané kosti, pak si vojáka pozorně prohlédla a řekla:
Pane majore, jste, jak vidím, tankista. Můj zesnulý muž kdysi velel tankovému pluku. Řekněte, pane majore, máte hodinu čas?
Major si myslel, že bude muset babču nést až domů, a v duchu se proklel za projevené dobročinnosti, resignovaně přikývl.
Výborně. Byl jste někdy v tomhle historickém muzeu? Ne? To je škoda! Hodně doporučuji. Vejděte rovnou! A požádejte, aby vám exkurzi udělala Johanka Rasídová. Je vynikající průvodkyně, nebudete litovat.
Major sám netušil, proč se tam vlastně vydal. Babička ho jakoby zhypnotizovala
***
Nedávno Eliška Matějková tiše šeptala spícímu pravnukovi Míťovi:
Ty, moje sluníčko, můj milovaný medvídku, brzy půjdeš do školy, tatínek dokončí vojenskou akademii a maminka konečně dopíše doktorát. A já pak můžu s klidem odejít na onen svět. Ale co, abys vyrůstal sám, můj vrabčáku? Ne, potřebuješ sestřičku! Až se ti narodí sestra, potom půjde do školy, potom… No, uvidíme, co bude dál…potom půjde do školy, potom bude potřebovat bratra, potom si najde kamarády, potom bude malá maturita, potom půjde na gymnázium… Eliška se usmála, pohladila Míťu po vláskách a tiše dodala:
Tak dlouho, jak mě budete potřebovat, zůstanu tady. Protože pečlivá babička nikdy neodchází úplně.
Z křesla pod oknem zaplavilo pokoj měkké světlo, a Eliška věděla, že se život jejích milovaných rozvíjí přesně tak, jak má s trochou babičkovského postrkování i babičkovského štěstí.
