V den svého volna z práce jsem byla zaneprázdněná domácími pracemi. Náhle mi zavolala kamarádka a doslova mi oznámila, že za chvíli přijde se svým synem. Ať jsem se snažila sebevíc jí vysvětlit, že právě uklízím, jako by mě vůbec neslyšela.
O deset minut později už stáli za mými dveřmi. Z návštěvy malého Petra jsem neměla velkou radost, byl totiž až příliš živý klučina.
Seděly jsme spolu v kuchyni, popíjely kávu, zatímco její syn sledoval v obýváku pohádky. O pár minut později se rozezněl hlasitý náraz. Když jsem vběhla dovnitř, uviděla jsem rozbité akvárium. Všichni moji rybky byly rozházené po koberci, voda stékala do každého kouta.
Kamarádka okamžitě utíkala k Petrovi zjistit, zda je v pořádku, zatímco já už klečela na zemi a pokoušela se hadrem zachytit co nejvíce vody, abych nevyplavila sousedy. Po úklidu mi kamarádka sdělila, že odchází.
Proč mi nepomůžeš odnést koberec do čistírny? zeptala jsem se. Ne, Petr je teď hrozně vyděšený, musím ho uklidnit.
Zeptala jsem se Petra, proč akvárium rozbil. Řekl mi, že letěl papírový letadlo a on ho chtěl chytit. Nejlepší na tom bylo, že ten papír nebyl obyčejný Petr ukázal na skříň, kde prý vzal papír, ze kterého letadlo složil. Pochopila jsem, že použil můj oddací list.
Uděláš si kopii, není to přece žádná tragédie, mávla rukou kamarádka.
No jistě, proč bych se měla trápit? Koupím si nové akvárium, udělám si nový oddací list, zaplatím čištění koberce i škodu sousedovi. Naštvalo mě, že mi kamarádka ještě vyčetla, proč ho mám na tak viditelném místě.
Když se hosté konečně vypařili, šla jsem ke sousedům prověřit, zda vše je v pořádku. Po úklidu jsem si šla lehnout, konečně jsem si chtěla odpočinout. Ale ani večer mi nedal klid kamarádka mi napsala zprávu a tvrdila, že jí dlužím peníze. Prý šli za psychologem, Petr je prý stále vystrašený. Neodpověděla jsem jí. Prostě jsem její číslo zablokovala a obrátila list.
