Když má pravá maminka podlehla zákeřné nemoci, bylo mi tehdy sotva pár let a tatínek zůstal sám se třemi malými dětmi. Ve svém zármutku a zoufalství hledal někoho, kdo by do našeho domu přinesl mateřské teplo a pořádek. Obrátil se na známou paní, která se jmenovala Vlasta, a požádal ji, zda by se nestala naší matkou. Vlasta přijala tuto těžkou úlohu s laskavým srdcem i odhodláním. Hned se chopila vedení domácnosti, starala se, aby v kuchyni vždy krásně vonělo a obětavě šila pro mě a mé bratry nové školní košile ze svých úspor.
Bratři si ji za svou novou maminku zvykli brzo, ale mně trvalo dlouho, než jsem se s tím srovnala. Byla jsem ještě malá a pletlo se mi jazykem to slovo maminka. Ale jednoho dne jsem jí vyprávěla, jak si má vlastní maminka vždy česala vlasy do nízko posazeného drdolu. Od té chvíle to Vlasta začala dělat také z úcty a památky k mamince, kterou jsem ztratila.
Vlasta dělala opravdu vše, abychom doma nikdy necítili chlad či smutek, ale stále jsem ji nedokázala oslovit maminko. Tatínek na to přišel po svém svolal celou rodinu ke stolu, kde Vlasta upekla mou milovanou jablečnou štrúdlu. Řekl, že dostanu kousek až tehdy, když ji sama poprvé oslovím maminka. Nakonec jsem to zvládla a tím se opravdu stala nedílnou součástí naší rodiny.
Život nám připravil mnoho těžkých zkoušek. Rodiče často čelili nesnázím přišla další nemoc, tentokrát postihla naši novou maminku, stejná, která kdysi sebrala tu první. Ona ale proti osudu bojovala a nemoc nakonec překonala. Nejhorší ránu nám osud zasadil, když rodičům zmizel nejstarší syn v předvečer své svatby; dlouho se po něm pátralo, až byl nalezen a pohřben. Přes tyto všechny tragédie zůstávala Vlasta naší oporou, plná laskavosti, něžnosti a nekončící mateřské lásky.
Navzdory obtížím vychovala pět dětí, později chovala svá vnoučata a nyní s nadšením rozmazluje pravnoučata. Den co den vstává brzy ráno, aby doma hospodařila, a v tichu večerů plete ponožky a drobnosti těm nejmladším. Přestože ji stáří už unavuje, stále rozdává radost a vypráví nám příběhy z mládí. Její srdce je bezedné studnicí lásky a všichni v rodině víme, že jsme požehnaní, že ji stále máme po svém boku.
