Dnes večer se znovu snažím sepsat své myšlenky do tohoto deníku. Už nějaký čas žiju s dcerou Markétkou pouze z alimentů, které nám posílá její otec, můj bývalý manžel. Mám pocit, že je to jeho vina, že si vůbec nedokážu najít práci dělá vše možné proto, aby mi nikde nedali příležitost. I když mě někde přece jen přijmou, za pár týdnů dostanu výpověď a nikdo mi pořádně nevysvětlí proč. Odpovědi se můžu jen dohadovat vím to všechno sama, ani nemusí nic říkat.
Všechny tyto moje problémy začaly v den, kdy jsem zažádala o rozvod. Nedalo se to s ním už vydržet chtěla jsem odejít tiše, bez křiku a hádek, ale to nešlo. Manžel se rozvodu urputně bránil.
Po rozvodu jsem se rozhodla na chvíli přestěhovat s Markétkou k rodičům do Hradce Králové. Zatímco máma s radostí trávila čas s vnučkou, já se snažila najít si práci. Ale neměla jsem žádné zkušenosti, kromě krátkého období u pokladny v samoobsluze. Nic jiného jsem nikdy nedělala. Jenže bývalý manžel, který je vedoucím v jednom z největších řetězců v republice, prostřednictvím svých známých zařídil, abych se do žádné z místních prodejen nedostala.
Nakonec jsem nebyla schopna najít zaměstnání v žádném obchodě v našem městě a když už jsem někde nastoupila, tak mě po chvilce stejně vyhodili.
Bývalý manžel se vždy tvářil, že s tím nemá nic společného. Vždy s úsměvem říkal, že je to prý proto, že jsem nevzdělaná a neschopná. Navíc platí alimenty spíš symbolické, přestože peněz má dost. S mámou sotva dáme dohromady dost peněz na základní věci na jídlo, účty, občas nové boty pro Markétku.
Pokaždé, když přijde navštívit dceru, snaží se mě ponižovat. Říká jí, že její hloupá maminka opustila hodného tatínka a teď musíme žít v chudobě bez hraček a normálního jídla, a on, tatínek, je jediný, kdo ji má opravdu rád.
Pak Markétce vrazí do ruky balík peněz v českých korunách a s úšklebkem odejde. Nejprve jsem to příliš neřešila, ale Markétka je pořád jen dítě a začíná jí být líto, že tatínek má peníze a maminka ne. Poslední dobou se čím dál častěji ptá, proč nemůže bydlet s tátou: Táta je hodnej a všechno mi koupí, ale ty jsi zlá a vychytralá, chci bydlet s tátou!
Už ani nevím, jak dlouho to ještě vydržím. Jsem psychicky vyčerpaná na dně. Máma mě podporuje, jak jen to jde, a říká, že se to časem zlepší a společně to zvládneme. Jenže já si tím nejsu jistá, protože bývalý manžel přesně ví, na co mířit, kde jsem citlivá. Nedokážu si představit, jak v tom mám pokračovat dál.
