Pondělí, 3. dubna
V poslední době často přemýšlím o tom, jak důležitá je vzájemná důvěra mezi manželi, aby domov byl příjemným místem k žití. Když člověk přichází domů a místo vřelého přivítání ho čeká jen chlad a podezřívavost, o pohodovém a klidném soužití si může nechat jen zdát. Postupem času se tahle atmosféra plná napětí promění v pořádné starosti a vztahy mezi blízkými tím hodně trpí.
Vím moc dobře, že spousta lidí má s důvěrou potíže. Většinou tyhle problémy nevznikají jen tak, ale navazují na staré špatné zkušenosti. Když už někoho jednou zradili, je pak nesmírně těžké odložit obezřetnost. Pokud ženu v minulosti někdo podvedl, její podezřívavost vůči jiným mužům se znásobí, obzvlášť pak k tomu, kdo ji podvedl naposled. Ale i nad tím se dá vyhrát.
Chci s tím bojovat hlavně kvůli sobě. Věčné podezírání vnáší do života otrávenost a zbytečnou úzkost. Nemusím hned slepě věřit každý slovo, ale měla bych se naučit mluvit otevřeně a v klidu. Doma pořád řešit napětí a stres není k ničemu.
Vyprávěl mi o tom také můj kolega Jakub. Nedávno si všiml, že jeho žena Jana začala častěji odcházet z domu. Nejprve tomu nevěnoval pozornost, ale pak si uvědomil, že Jana odchází dvakrát týdně do města. Začal být neklidný a dělal si hlavu. Před pár týdny ho navíc šokovala další zvláštní věc. Nakonec, když hledal boty v jejich skříni, narazil v jedné dámské krabici na něco nečekaného.
V krabici na lodičky totiž našel peníze. Jakub byl úplně vyvedený z míry Jana o těch penězích nikdy nemluvila. Po několika dnech peníze z krabice zmizely a Jana opět odešla z domu. Jakub už to nevydržel a rozhodl se, že ji tentokrát bude sledovat.
Zanedlouho zjistil, že Jana zašla do domu naproti. Opatrně ji sledoval dovnitř. Na chodbě zaslechl cvaknutí zámku v druhém patře. Vyrazil za ní a začal naléhavě klepat na dveře. Jenže ty otevřela starší paní žádný galantní nápadník, jak se Jakub obával.
Ukázalo se, že Jana tu paní jednou potkala, když se vracela z obchodu, a pomohla jí s nákupem. Od té doby se snažila staré paní pomáhat. Dvakrát týdně k ní chodí na návštěvu, obstará jí nákupy a přináší vše, co samotná seniorka potřebuje. Kolikrát jí nechávala i nějakou tu stokorunu stranou z domácího rozpočtu, aby mohla paní nakoupit věci, na které už nezbývaly peníze.
Uvědomila jsem si, jak zbytečné obavy dokážou otrávit vztahy a že často stačí otevřeně se ptát a naslouchat. Věřit tomu druhému a raději se víc zajímat, než podezírat. Ve výsledku je to možná to nejdůležitější, co pro spokojený život s někým můžeme udělat.
