Myslím, že můj bratr si vybral špatně, když se oženil. Upřímně, zpočátku jsem se snažila s novou švagrovou vycházet dobře. Bratr s manželkou bydleli nějaký čas spolu s mámou a se mnou. Od té doby jsem se musela přesunout do menšího pokoje, máma spala na gauči v obýváku a bratrovi s jeho ženou jsme dali ložnici. Jenže Jana nám brzy dala najevo, že jsme pro ni něco míň. Byla totiž dcerou univerzitního profesora. Neobtěžovala se pomáhat s úklidem nebo s vařením a tvrdila, že přece není naše služka.
Když pak zjistila, že je těhotná, tvrdila, že potřebuje naprostý klid. Máma je nekonfliktní člověk, takže všechno tiše snášela. Ani já už jsem si nemohla zvát domů kamarádky, protože tady přece bydlí Jana. Požadovala speciální jídlo a absolutní ticho. Teď musela máma vařit zvlášť pro ni i pro nás ostatní. Opakovaně jsem se snažila mámě vysvětlit, ať jí tolik nevyhovuje, protože Jana je den ode dne drzější.
Blížil se porod a švagrová najednou rozhodla, že nenarozené dítě nutně potřebuje vlastní pokoj. Chtěla, abych se přestěhovala za mámou do obýváku. To už na mě bylo moc. Jana se hned rozplakala a křičela, jako bych ji donutila rodit předčasně. Bratr okamžitě stál za ní a mně nadával, že jsem nezodpovědná. Nakonec máma vyzvala bratra, ať si se ženou najdou něco svého. A skutečně se odstěhovali.
Kdy se jim narodil syn a kdy byl křest, jsem vůbec nevěděla. Jana jen oznámila, že si nepřejí dary, prý bude lepší dát peníze v hotovosti malému. Dokonce přesně uvedla částku v korunách. Máma jen smutně řekla, že tolik peněz prostě nemáme. Po téhle scéně nám bylo zakázáno dítě vídat.
Máma byla smutná, ale nakonec začala Jana syna sama k nám posílat, nejčastěji když si šla posedět s kamarádkami na kávu nebo k manikérce. Vždycky ho ale přebírala s výtkami to měl špatné oblečení, to zase nevhodné jídlo.
Když měl kluk rok, přišli bratr i švagrová s tím, že je potřeba vyřešit situaci s bytem. Úvěr nedostali, a tak Jana oznámila, že půjde do práce. Že dítě mám zatím hlídat já, když stejně studuju na pedagogické fakultě a budou se mi hodit zkušenosti. Prý: Stejně těžko žijeme jen z bratrova platu, ale platit za hlídání nemůžeme. Ten tvůj rozvrh na univerzitě bychom potřebovali upravit na dálkové studium, prostě nám pomož.
Odmítla jsem.
Nedokázala jsem bratrovi vysvětlit, že jejich bytová otázka pro mě není moje odpovědnost. Nehodlala jsem hned obětovat vlastní vzdělání. Stejně tak jsem si musela vyslechnout Janiny stížnosti, že nechci hlídat jejich dítě. Odsoudila nás jako sobce a pohrozila, že už k nám nikdy nepřijde. Opravdu půl roku nechodili.
Jednou se ale bratr objevil sám. Ukázalo se, že Jana šla pracovat a hned se tam zapletla s jiným mužem. Rozvedla se s bratrem a začala vymáhat alimenty. Teď bratra vydírá dítětem když platí, smí syna vidět, když ne, má smůlu. Jenže nový partner o nějaké ženění nemá zájem, protože má legální manželku. Takže bývalá švagrová pořád bydlí v pronajatém bytě, na který stejně přispívá bratr.
Bratr se nám omluvil a řekl, že příště si ženu vybere víc s rozumem.
