Martina Novotná právě pokládala na krásně prostřený stůl velký pekáč s pečenou kachnou a hluboce si povzdychla. Každou chvíli měli dorazit synové s manželkami.
Nedávno se oženil i mladší, svatbu měli celkem malou, jen v kruhu nejbližších. Ale co, dneska je to u mladých asi normální. Ona by tedy uspořádala pořádnou hostinu když si s manželem Josefem brali, také jen rychle zaběhli na matriku. Na prstýnky ušetřili až za rok, dva tenké zlaté kroužky. Dětem by to přála oslavit ve velkém, ale což, je to na nich.
Na mé snaše mi vadí snad jen jedna věc je až příliš upravená, svěřila se Martina jednou kolegyni. Ale rozhodla se to s Lenkou tak se její nová snacha jmenovala probrat osobně.
Lenka byla v podstatě moc fajn holka. Syn Tomáš se díky ní fakt změnil. Pomohla mu sehnat dobrou práci a umí ho správně popostrčit, aby neustrnul. Do třiceti let žil doma, nic moc neřešit a nikam nepospíchat. Martina už z toho byla skoro nešťastná. Ale teď se vše konečně obrací k lepšímu.
Jediné, co jí na Lence vadilo všechno to běhání po salonech krásy. Střih, barva, masáže, nehty Peníze na takové věci mizí extrémně rychle! Podle Martiny má být rodina na prvním místě, ne manikúra nebo masáž. Až budou mít děti, co když místo bot pro synka půjde radši na pedikúru? Martina nikdy nebyla ten typ, co by myslel na sebe. Zvlášť když Josef umřel a kluci ji ještě i v dospělosti potřebovali finančně podporovat.
Z rozjímání ji vyrušil zvonek dorazila mládež. Lenka v krémovém saku vstoupila rovnou jako hvězda. Vlasy čerstvě upravené, nehty samozřejmě perfektní. Téměř žádný make-up, jen jemné zvýraznění od šikovné kosmetičky.
Leničko, ty jsi ale krásná! vychválila ji Martina, opravdu upřímně, ale lehké podráždění v hlase nezakryla. To máš nový kostýmek?
Ano, koupila jsem si ho včera. Dostala jsem krásnou odměnu v práci, usmála se Lenka.
Ty odměny by si člověk měl radši dávat bokem, neodpustila si zkušenost Martina. Třináctá výplata, prémie, všechno na spořící, pro horší časy! Věř mi, to se hodí.
Lenka nic neřekla. Martinu měla v podstatě ráda byla to obyčejná ženská, která položila celý život na oltář rodiny. Ale Lenka si myslela, že čím víc se člověk připravuje na horší časy, tím spíš mu doopravdy přijdou.
Večer ubíhal v pohodové atmosféře, přesto Martina několikrát šikovně zakonverzovala na téma zbytečných výdajů. Lenka pochopila, kdo je terčem. Nevydržela a zeptala se:
A kdy jste se naposledy byla nechat udělat nehty, Martino?
Já? No vlastně nikdy. Doma si to něco málo upravím, a to stačí.
Ostatní rozhovor neslyšeli, ale Lenku to trochu zamrzelo. Vyrostla dva syny, oba už dobře vydělávají, a ona si neumí dovolit něco málo sama pro sebe?
Cestou domů Lenka šeptla Tomášovi: Hele, staráte se vůbec někdy o mámu? Vyrazíte s ní do kina nebo do restaurace?
Tomáš krčil rameny: Ona je spokojená, máme stůl plný jídla, chodí po sousedech, kouká na televizi. Proč by chtěla něco víc?
Lenka se zarazila. Vzpomněla na maminku, která i ve finančně napjatých časech nedala dopustit na nový účes nebo abonmá do divadla pro radost.
V tu chvíli se rozhodla, že Martinu jen u televize sedět nenechá! O pár dní později jí zavolala a přemlouvala ji na kafe do města. Že si Lenka potřebuje odskočit ke kosmetičce a že jestli Martina chce, může si nechat třeba upravit nehty nebo zajít na rychlý masáž rukou.
S mírnou nedůvěrou nakonec souhlasila. Lenka dopředu volala do svého oblíbeného salónu, kde ji dobře znali, a celou situaci popsala.
Holky, prosím, snaží se! Dejte jí, co vás napadne manikúra, pedikúra, klidně masáž nebo masku. Kdyby se ptala na cenu, řekněte, že jsem už zaplatila. Spoléhám na vás, když se jí to bude líbit, získáte novou věrnou klientku!
V určenou dobu dorazily. Martina ještě při převlékání nervózně říkala: Jen půl hodinky, viď? A kolik to bude stát? Lenka ji ujistila, že vše je v pohodě a nemusí nic řešit.
Lenka na sebe den v salónu neplánovala, sedla do kavárny a v klidu doháněla resty s e-maily, když má zrovna volno.
Martina vylezla ven až za dvě hodiny, odpočatá, okouzlená a zářící. Vypila u toho bylinkový čaj, mistři se o ni perfektně postarali.
Páni Lenko, tolik věcí mi udělaly, taková péče! To muselo malou majlant stát
Máte štěstí, dneska tu je akce pro ty, kdo přivedou kamarádku, skočila Lenčině snaše do řeči sympatická recepční. Váš balíček je zdarma!
Pak šly spolu do nedaleké kavárny. Martina si vychutnala kapučíno a pohodlně se zabořila do křesla.
Co si takhle občas udělat takový dámský mejdan společně? navrhla Lenka. Mívají tu často slevy pro stálé zákaznice a vám se přeci líbilo, ne?
Moc, přiznala Martina. Nevěděla jsem, že to může být až tak příjemné.
Škoda, že jste nezačala dřív.
Dřív to nešlo, děti, domácnost… Josef byl přísný na peníze, ekonomický režim. A pak už nebylo proč
Ale teď je proč! Můžete se mnou, nechci tam chodit sama.
Tak když občas, kvůli tobě
A vznikla nová tradice. Martina chodila s Lenkou na pravidelné dámské dny. Lenka jí pomalu omladila šatník, ale Martina nikdy neznala pravou cenu, Lenka ji vždycky upravila. Přemluvila Tomáše, aby pozval mámu do restaurace a pak společně všichni vyrazili do kina. A na Vánoce dostala Martina od Lenky předplatné do brněnského divadla.
Ty jsi úplně rozkvetla, říkaly jí kamarádky v domě.
To víš, mladí mě pořád tahají mezi sebe, usmívala se Martina pokorně.
A opravdu, přišlo jí, že teď, co je v důchodu, máma dvou dospělých chlapů, začíná ta pravá mladost až teď.
