Jmenuji se Ondřej. Můj otec, po smrti mé matky, si vzal za ženu paní, která měla dvě dcery.
Uběhlo mnoho let. Všichni jsme dospěli. Pak táta měl nehodu a zemřel.
Moje nevlastní matka se ukázala jako velice slušná žena. Přenechala mi byt.
Ten byt patřil tvé matce. Teď by měl být tvůj!
Jediné, co po mně nevlastní matka chtěla, bylo, abych dovolil jejím dcerám bydlet v mém bytě, dokud nedokončí studium. Sama se vracela zpět do své vesnice. Souhlasil jsem.
Jana a Kristýna byly každá úplně jiná. Ale obě měly jenom jednu životní touhu: najít manžela s bytem.
Začal jsem si užívat skutečně pohodový život. Jana mi vařila snídani, Kristýna mi žehlila košile. Obě se snažily být mi co nejvíc po vůli.
A pak, s dvouměsíčním odstupem, Jana i Kristýna porodily mé dcery. Když nevlastní matka zjistila, že její dcery jsou těhotné, udělala obrovskou scénu. Ale Jana i Kristýna odmítly přerušit těhotenství a rozhodly se, že děti si nechají.
Přemýšlel jsem a spočítal si, že platit třetinu platu osmnáct let na alimenty by mě vyšlo draho, takže jsem se rozhodl pořídit si byt na hypotéku.
Vyměnil jsem rodinný byt za dva garsonky. Z peněz, co mi zbyly, jsem složil akontaci na hypoteční byt, který jsem pořídil pro sebe.
Každou garsonku jsem dal Janě i Kristýně pod podmínkou, že se vzdají alimentů. Žil jsem pár let docela klidně.
Po čtyřech letech mi však přišlo do práce nařízení o exekuci kvůli obrovskému dluhu na výživném.
Šel jsem za sestrami, abych to zjistil. Smály se mi do očí. Prý jsem jim ty byty prostě daroval. Schválně pokazily smlouvu.
Teď jsem bez bytu po rodičích, platím hypotéku a alimenty. Je to velmi těžké.
Nevlastní matka má z toho radost:
To máš za to! To si zasloužíš!
Jana a Kristýna mi zakázaly vídat dcery. Musel jsem si půjčit peníze, abych zaplatil dluh na vlastní výživné, a podal jsem žalobu, abych mohl své dcery zase vídat. Soud jsem vyhrál.
V práci jsem požádal šéfa, aby mi velkou část platu dával bokem. Dnes platím na výživném jen minimum.
Každý pátek si beru dcery k sobě a v neděli je vracím k jejich matkám. Kupuju jim vše, co si přejí, vodím je na různé akce. Jana s Kristýnou si pořád stěžují a křičí na mě, abych jejich děti nerozmazloval.
Navíc připlácím dvěma klukům, aby se o sestry starali a říkali jim, že jiné děti jim překáží v hledání partnera.
Jednou, za přítomnosti paní z orgánu sociální péče, jsem dcery odvedl z domu nevlastní matky. Tvrdil jsem, že matky je úplně opustily. Teď jsem sám podal žádost o výživné a dcery žijí se mnou. Jsem opravdu dobrý táta. Když moje dcery vidí své matky, vždycky běží ke mně a objímají mě mají strach, že si je matky zase odvedou. Není náhodou, že jim čtu pohádky o zlých maminkách.
Když Jana a Kristýna pochopily, co se děje, už jsem byl ženatý, a moc šťastně.
Navrhl jsem jim dohodu: vrátí mi zpátky byty a já jim zase vrátím jejich dcery. Samozřejmě souhlasily.
Teď se mám velmi dobře. Pronajímám dva byty a hypoteční byt jsem už celý splatil.
Nenechal jsem se podvést a svým drzým sestrám jsem to pěkně vrátil…
