Naše cesta začala před více než patnácti lety, když jsem se provdala za svého muže. Tehdy jsme bydleli u mé tchyně v malé vesnici nedaleko Plzně a oba pracovali v místní továrně. Později jsme se odstěhovali do ubytovny a připadalo mi, že život se konečně obrací k lepšímu. Věděla jsem, že můj manžel má potenciál, a proto jsem ho podporovala v tom, aby začal studovat na vysoké škole, zatímco jsem mu pomáhala se školními úkoly a vedla domácnost. Psala jsem za něj seminárky, eseje i závěrečné práce, abych mu pomohla dostudovat a získat lepší postavení v práci. Ačkoliv se můj vlastní profesní život nerozvíjel dle očekávání, nacházela jsem štěstí v naší rodině.
Když náš syn Honza povyrostl, otěhotněla jsem s dcerou Lenkou. Po nějakém čase jsem se vrátila do zaměstnání, ale naše děti měly často zdravotní potíže a vyžadovaly častou lékařskou péči i mojí přítomnost doma. Přesto jsem si vážila našich společných chvil a byla vděčná za lásku i pohodu, kterou jsme měli. Můj muž byl stále více pohlcen svou prací a my jsme si mohli dopřát krásný prostorný byt v Praze, kde děti nadšeně objevovaly svá vlastní pokoje. Jenže jeho časté nepřítomnosti si nešlo nevšimnout.
Jednoho dne mi kamarádka z práce, která sama řešila podobné trápení, svěřila pravdu o manželově nevěře. Odvážila jsem se konfrontovat jeho milenku přímo v jeho firmě, s prosbou, ať nám dá pokoj. Jenže ona mě veřejně zesměšnila a ani na chvíli neprojevila lítost. Když dorazil manžel, přiznal se ke všemu a oznámil mi, že požádá o rozvod; prý ho už nebaví žít dvojím životem.
Najal si nejlepší advokáty a nechal mě s dětmi bez prostředků, nestaral se, jak budeme žít a jestli vystačíme s penězi. Byl zcela zahleděný do svého nového vztahu, a já jsem dlouho nevěděla, jak dál. Díky pomoci mých rodičů jsme nakonec dokázali koupit malý byt v Plzni a našla jsem si práci, abych uživila sebe i děti. Život se začal pomalu vracet k lepšímu.
Za rok se bývalý manžel vrátil s prosbou o pomoc, když přišel o místo a jeho nová žena ho opustila, po nehodě, která ho připravila o mnoho. Nikdy se neomluvil za to, jak nás zradil, naopak choval se povýšeně. I přes jeho naléhání jsem mu odmítla pomoci. Odešel od nás bez špetky ohledu na naše potřeby a vzal nám vše, čím jsme žili. Nyní je na čase, abych já dala přednost svým dětem a sama sobě, stejně jako kdysi jednal on.
