Můj manžel a já jsme se pořádně pohádali kvůli pyžamovým večírkům.

Já a můj manžel jsme spolu už deset let, z toho šest let jsme sezdaní. Během této doby jsme se stali dvakrát rodiči náš starší syn má devět let a náš nejmladší syn má teprve pět měsíců.

Bydlíme v dvoupokojovém bytě, který jsem zdědil po své babičce. Je to sice starší panelák, ale je to moje vlastní.

Brzy má náš syn narozeniny a rozhodli jsme se uspořádat oslavu doma, protože momentálně nemáme dost peněz na velkou hostinu někde jinde. A právě tady vznikl problém. Moji příbuzní nemohou přijít, ale příbuzní mojí manželky už se těší, jak přijedou všichni najednou a dokonce chtějí u nás přespat. Kam je všechny dám?

Na noční návštěvy nejsem zvyklý. Lidé většinou přijdou na pár hodin na návštěvu a pak jdou domů. Pokud tu opravdu chtějí zůstat několik dní, je v našem městě přece dostatek penzionů a hotelů, kde si můžou pokoj objednat klidně i v noci.

Kvůli tomu jsme se pohádali, dokonce jsme se dohodli, že na nějakou dobu budeme žít odděleně. Proč jsem tak zásadový? Za prvé, moji tchán a tchyně nejsou zrovna pořádkumilovní lidé koupou se jednou týdně. Umíte si představit, jaký by u nás doma byl vzduch, kdyby u nás přespali? A máme přece malá děti! Navíc bydlí nedaleko proč by vůbec museli spát u nás? Mám podle vás pravdu?

Můj manžel je přesvědčený, že bez něj to nezvládnu. No, uvidíme…

Rate article
DoN
Můj manžel a já jsme se pořádně pohádali kvůli pyžamovým večírkům.