Jednoho dne jsem právě teď na dovolené u Baltského moře s kamarádem. Na pláži, vedle letní kavárny, stojí stánek s zmrzlinou. Sedíme tedy v té kavárně, popíjíme čerstvě připravenou limonádu, když si všimneme, že u stánku s zmrzlinou se začíná shromažďovat dav lidí. Můj kamarád je zvědavý, a tak se jdeme podívat blíže. Na zemi leží dívka bez známek vědomí. Vedle ní klečí žena, pláče a snaží se ji oživit.
Můj kamarád, Tomáš, neztrácí čas, je pohotový. Vzal láhev s vodou, políval jí obličej, kontroloval jí puls a pak hned rozhodl, že potřebuje masáž srdce. Rychle mi říká, ať zavolám záchranku.
Za pár minut dorazí lékaři a rychle dívku odvážejí. Než odjedou, děkují Tomášovi za rychlou reakci. Tomáš právě zachránil život té dívce. Překvapí mě to. Ne snad, že by Tomáš jednal hrdinsky, ale že většina lidí kolem jen bezděčně sleduje celou situaci někteří fotí na mobil, jiní jen zírají na bezvládné tělo. Možná bych ani já nebyl schopný správně zareagovat jako Tomáš, ale nejdůležitější je, že dívka je v bezpečí.
Druhý den sedíme opět v té stejné kavárně, právě snídáme. Najednou přistaví před vchodem kavárny tři luxusní zahraniční auta. Takové auto bych si přál, škoda, že na něj nemám, říká Tomáš. Z aut vystoupí šest mužů s typickým kavkazským vzhledem. Zamíří rovnou k našemu stolu a jeden z nich se ptá: Kdo z vás zachránil tu dívku včera? Ukážu prstem na Tomáše. Muži působí přísně, ale zároveň cítím, že chtějí jen poděkovat.
Poděkují Tomášovi a do ruky mu vrazí klíčky od jednoho z těch krásných aut. Brzy se ukáže, že to jsou bratři té dívky. Nemohli mu neříct díky Tomáš jim zachránil jejich jedinou sestru, Radku. Dlouho nemůže uvěřit, co se právě stalo. Šetřil si na auto už tři roky, ale stále mu chyběly peníze v českých korunách. Nyní jedno dostává darem za svou odvahu.
