Mami, prosím pochop to – nechceme mít děti a je na čase se s tím smířit.

Anna měla těžký porod, po kterém jí lékaři oznámili, že už nebude moci mít další děti. Když to její manžel uslyšel, začal být ke své ženě chladný a odtažitý. Upůl roku žili spolu, ale jejich vztah už nebyl jako dřív. Jiří nejenže měl poměr s jinou ženou, ale jeho milenka navíc čekala dvojčata. Bez dlouhého rozmýšlení Anna opustil a zůstal s jejich malou dcerkou sám. Anna musela dceru vychovávat sama.

Když byla Baruška malá, chodila na různé kroužky. Byla zvídavá, veselá a do života dychtivá. Milovala panenky, a nejraději si s nimi hrála tak, že je všechny posadila do kruhu a hrála si na učitelku. Anna byla na svou dceru nesmírně pyšná a radovala se z každé její radosti.

Baruška dobře vycházela s ostatními dětmi ve třídě, bývala jejich přirozený vůdce. Později si začala psát s klukem. Ten byl však trochu zvláštní. S Barčou chodil hlavně na festivaly a různé setkání mladých. Baruška hrála na bicí a on na kytaru. Zanedlouho jejich kapela začala mít koncerty po celé Moravě a měli docela slušný úspěch. Vedli lehkovážný život a užívali si mládí. Ubíhající roky však Anně stále více připomínaly, že by si přála vidět vnučku či vnuka. Baruška už měla devětadvacet let.

Baru, nemyslíš, že už bys měla pomalu uvažovat o miminku? řekla jí jednoho dne Anna.

Mami, chceš, abych skončila jako teta Jarka? Čtyři děti, a svět nevidí, nežli jejich plenky. Je tohle život? Každý den doma, vaření, úklid a pořád kolem dětí.

Ale proč by sis brala příklad z tety? Můžeš mít jedno dítě a žít dál podle sebe.

Mami, smiř se s tím, že děti prostě nechceme. A kdybychom někdy změnili názor, vezmeme si dítě z dětského domova.

Ale vlastní je přece jen vlastní. Popřemýšlej o tom, Baru.

Mami, už o tom nemluvme, prosím.

Nakonec se Baruška rozhodla, že mamince otevřeně řekne pravdu. Věřila totiž, že časem se možná některé názory změní.

Život je zkrátka pestrý a ne vždy jde podle plánů rodičů. Každý má právo hledat štěstí po svém a láska je stále cennější než jakákoli představa dokonalého života. Přijímat volby svých nejbližších, i když jsou jiné než ty naše, je skutečným projevem lásky a porozumění.

Rate article
DoN
Mami, prosím pochop to – nechceme mít děti a je na čase se s tím smířit.