Božena, penzionovaná žena, žila poklidný život na vesnici poblíž Třebíče. Její každodenní radost tvořila péče o domácnost a zeleninovou zahradu za chalupou. Ticho jejího stáří však narušovaly chmury přicházející od rodiny jejího syna, která se usadila v Brně. Vnuk Marek byl vždy tichý, dobře vychovaný chlapec. Ve škole měl výborné výsledky, avšak nechtěl jít na vysokou raději nastoupil jako dělník do místní továrny.
Když se Marek oženil a narodilo se mu dítě, jeho život se pomalu změnil v trosky, když propadl alkoholu. Začal trávit čas ve špatné společnosti, propadal výbuchům vzteku a celé rodině přinesl jen hádky a napětí. Jeho manželství se povážlivě otřásalo. Božena, odhodlaná pomoci svému vnukovi a zachránit, co se dá, pozvala Marka, aby se k ní nastěhoval na venkov. Doufala, že nový začátek a její přítomnost vykouzlí v Markovi změnu k lepšímu a že nebude na stáří sama. Navíc by jí mohl pomoci s domácí prací.
První týdny, zdálo se, všechno opravdu zlepšilo. Marek se zklidnil, jeho žena pookřála a začali společně s babičkou pracovat na zahradě. Naděje na lepší zítřky byla hmatatelná. Ale už po měsíci Marek opět upadl do svých dávných zvyků. Jeho žena sebrala syna a odstěhovala se. Marek, místo aby se změnil, si brzy našel novou partnerku, s níž sdílel stejnou zálibu v alkoholu. Oba zůstali v domě s Boženou a vůbec nevěnovali babiččiným citům pražádnou pozornost.
Začaly vyplouvat finanční potíže věřitelé žádali zaplacení dluhů a Marek si dokonce půjčoval peníze od babiččiných přátel, čímž ji opakovaně uvrhoval do tísně. Přesto všechno Boženu přesvědčil, aby mu převedla dům, čímž ji vydal napospas vlastním obavám z toho, že jednoho dne skončí na ulici. Marek s partnerkou dál žili na její úkor a nesnažili se skutečně nic změnit.
Jednoho zamračeného dne, zlomená Božena tiše, ale zřetelně vydechla: Peklo na onom světě mě nemůže děsit, protože si ho prožívám už tady. Dvojice vymyslela plán na vlastní podnikání a vzala si půjčku z banky v naději na zázrak. Jenže bylo jasné, že pokud se cokoli pokazí, všichni tři skončí bez střechy nad hlavou, nuceni čelit nemilosrdným důsledkům svých činů ve stínech moravských luk.
