Jste bohatší než ostatní, tak by tomu měly odpovídat i vaše dárky, rýpla si tchyně. Byl to pohodový večer v Praze, když si Radek s manželkou Alenou sedli na gauč. „Co dáme tvé mamince k narozeninám? Opravdu nevím, čím ji letos potěšit,“ zamyslel se Radek. Alena si povzdechla. Vybrat dárek pro její tchyni bylo vždy výzvou. Vztah s Marií Novákovou byl už od začátku napjatý. Radek okamžitě pochopil matčino odměřené chování a rozhodli se s Alenou držet si odstup. Nikdo nikomu nic nedlužil. Občas si zavolali nebo se viděli o svátcích, pokud o to měli oba strany zájem. Letos se ale Marie rozhodla oslavit kulaté narozeniny ve velkém stylu a pozvala téměř celou rodinu, včetně mladého manželského páru. „Jo, máma říkala, že bude ráda za každý dárek,“ vzpomněl si najednou Radek. „To říká vždycky — a pak se urazí,“ namítla Alena se zamračeným čelem. „Tvoje sestra jí může dát cokoliv, ale od nás čeká něco výjimečného!“ Alena si dobře pamatovala, jak Marie nikdy nebyla se žádným dárkem spokojená. „Vzpomínáš na minulý Den matek? Co jsme jí dali? Luxusní kosmetiku z parfumerie. Jak reagovala? Slzami a výčitkami, že si o ní myslíme, že je stará a nehezká,“ povzdechla si Alena. „Který z našich dárků někdy ocenila? Jen zlatý šperk nebo elektroniku — protože tam hned ví, kolik to stálo.“ „Možná jí radši zavolám a zeptám se na rovinu,“ navrhl Radek nejistě. „Dělej, jak myslíš,“ pokrčila Alena rameny. Radek zavolal mamince s nadějí, že se dozví konkrétní přání. „Ale prosím tě, synku, nic mi nechybí. Vaše návštěva je pro mě ten největší dárek,“ odpověděla Marie skromně. „Vážně, mami? Nebudeš se pak zlobit?“, ujistil se Radek. „Ne, opravdu ne! Potěší mě jakákoliv maličkost,“ zasmála se, a tak se Radek rozhodl její slova respektovat. „Máma říkala, že jí můžeme dát, co chceme,“ oznámil Radek Aleně. Ta na něj pohlédla skepticky. Její slovům nevěřila. Ale když Radek trval na tom, že dárek vybírají podle svého, ustoupila. „Navrhuji robotický vysavač — aspoň už nebude muset celý byt vysávat sama s hadicí,“ rozhodla se Alena poté, co spočítali rozpočet. A tak koupili Marii Novákové dárek za víc než dvacet tisíc a vyrazili s dobrou náladou na oslavu. Oslavenkyně přivítala Radka s Alenou vesele, ale když zjistila, co je v krabici, úsměv jí z tváře zmizel. „K čemu mi tohle bude,“ zamumlala a povzdychla si. „Dej to prosím do pokoje, synku.“ Alena zůstala v úžasu stát, protože Marie jejich dárek očividně neocenila. Krátce po nich dorazila i švagrová s manželem. Vrhla se matce kolem krku a radostně vykřikla: „Maminko, tady máš dáreček!“ „Děkuju, drahoušku! Jste úžasní!“ volala Marie a objímala dceru. Alena zvědavě sledovala, jaký drahý dárek švagrová přinesla, když Matka jásala. S překvapením zjistila, že to byla jen levná kosmetika z drogerie za pár stovek. Podívala se otázavě na Radka, který si toho také všiml a zamračil se. Radkův výraz jasně prozrazoval, že je matčinou reakcí na jejich dárek zklamaný. Dlouhé hodiny Radek mlčel, ale když už matka podeváté vychvalovala kosmetiku od své dcery, praskl mu nerv. „Mami, můžeme si promluvit?“ odvedl si matku stranou. „Copak se děje?“ zeptala se žena. „Je nějaký problém?“ „Ano! Pamatuješ, co jsi mi řekla ohledně dárku?“ zeptal se Radek vyčítavě. „No ano, pamatuji.“ „Tak proč jsi ten náš dárek odsunula jako něco bezcenného a ten obyčejný set od ségry tak chválíš?“ rozčílil se Radek. „A neříkej, že si to jen namlouvám.“ „To rozhodně neříkám. Jste bohatší než Lenka, proto by vaše dárky měly být přiměřené,“ zamumlala Marie Nováková. „A co jsme podle tebe měli dát? Něco „levného“? Máme na dárky snad přikládat účtenky, aby ses přesvědčila?“ reagoval Radek se zamračeným čelem. „No jo, už je to tu zase,“ mávla matka rukou. „Co mám dělat, když mi prostě Leniččiny dárky přijdou milejší?“ „Jen proto, že nevíš, kolik ten náš stál?“ utrousil Radek. „Abys věděla, vyšel na víc než dvacet tisíc!“ „Opravdu tolik?“ divila se Marie hraně. Rychle jí však došlo, jak z trapné situace vybruslit. „Víš, proč dárky od Lenky víc oceňuji? Protože dává to, co si může dovolit, a vy to dáváte, abyste to měli z krku,“ vyčetla Marie překvapivě. „Myslíš to vážně, mami?“ Radek se chytil za hlavu. „Vypadám snad, jako že žertuji? Při vašich příjmech byste mi klidně mohli zaplatit lázně,“ odpověděla pyšně. Radek na chvíli oněměl překvapením a jen na ni zíral. „Opravdu si myslíš, že nám s Alenou peníze jen tak padají z nebe?“ zeptal se, když se vzpamatoval. Hádat je slyšely i Alena s Lenkou, které se u dveří zastavily a nechápavě se dívaly na oba zoufalce. Lenka pochopila situaci a ihned se přidala na stranu matky. „Mamince robotický vysavač netřeba! Chtěla zvlhčovač vzduchu, ten jí předevčírem odešel. Kdybyste se zajímali o její život, věděli byste to,“ připomněla švagrová vyčítavě. „Přitom jsem se na dárek výslovně ptal!“ zalapal Radek po dechu. „To si ze mě děláte legraci?! Odteď žádné dárky! Snažíme se vám udělat radost a dostane se nám jen výtek! Robotický vysavač je špatně, místo něj měl být zvlhčovač! Tak promiň, že jsme nesplnili tvé očekávání! Odcházíme!“ otočil se k Aleně. Marie Nováková se rozplakala a zatímco se ji Lenka snažila utěšit, Radek s Alenou domov opustili se zamračeným pohledem. Radek svůj slib matce dodržel. Aby už nemusel nic shánět a dělat si ostudu, rozhodl se, že další rodinné oslavy navštěvovat nebude a vyhne se tak zbytečným hádkám.