Moje dávná přítelkyně, Lenka Novotná, vlastnila malý kadeřnický salon v srdci staré Prahy a byla pověstná svou štědrostí a chytrostí. Často obdarovávala své blízké maličkostmi a své služby v salonu kamarádkám nikdy neúčtovala. Chtěla jsem jí tu dobrotu nějak oplatit, a tak jsem se ujala péče o její dvě dcery z prvního manželství.
Lenka odešla od svého prvního muže, protože byl až přespříliš lakomý odepíral dcerkám mnohé, i to základní, co děti potřebují. Zanedlouho poté její druhé manželství přehlušila až chorobná žárlivost dalšího muže. Ani to třetí neskončilo šťastně; třetí muž jí byl nevěrný, což vyústilo v rychlý rozvod. Taková rozuzlení však znamenala, že si Lenka mohla ponechat družstevní byt v Holešovicích a nemusela se s nikým o svůj skromný domov dělit.
Lenka se mi snažila najít přítele, ale její nabitý denní režim jí to moc nedovoloval. Jednou ale přece jen během cesty přes město náhodou poznala Filipa, řidiče pražské taxi služby. Pohledný muž s hlubokýma, zelenýma očima ji zaujal, a ačkoli se zpočátku trochu bála jeho přirozenosti, brzy si padli do noty.
Už za týden ji představil své mamince, které s láskou říkal maminka Veronika. Ta na první pohled působila mile, avšak záhy se její až přehnaná starostlivost ukázala být nesnesitelná.
I když bylo Filipovi už 34 let, maminka s ním byla neustále ve spojení po telefonu, často ho doma navštěvovala a míchala se jim do vztahu. Jednou se dokonce Lence zeptala, zda se s Filipem při odchodu do práce políbí, a tvrdila, že je to klíčové pro štěstí v rodině. Neustále do všeho zasahovala i když nebyla pozvána. Někdy dokonce přicházela pozdě večer s výmluvou, že připraví večeři, jen aby mohla zůstat přes noc. Filip byl zřejmě spokojen mít dvě ženy v kuchyni i v ložnici , ale od své maminky se nehnul ani na krok.
Nakonec Lenka nabyla přesvědčení, že už to takto dál nejde, a rozhodla se vztah ukončit, aby se vymkla z dusivé náruče dominantní tchyně. Dodnes vzpomínám, jak silná tehdy Lenka byla a jak jsme se v těch starých časech podpírali navzájem.
