Jak jsme se s ženou rozešli
Hele, dohodli jsme se, že to tak bude lepší. Proběhlo to v klidu, oba jsme to zvládli v pohodě. Dokonce jsme si dělali vtípky. Jsme přece slušní lidi.
Moje žena si zabalila věci. A taky si vzala naši fenečku, malou jezevčičku, jmenuje se Máša.
Odjela.
Na tři dny ke své mladší sestře do Brna.
No holky si prostě chtěly spolu udělat takový prázdninový mejdan. Povalovat se, kecat donekonečna, koukat na seriály, cpát se v posteli Studentskou pečetí, smát se nad starýma fotkama na Instagramu. A rozmazlovat tu naši malou psí holku.
A co jsem dělal já? Vůbec nic extra. Neletěl jsem do hospody, nevolal kamarádům na chlastačku. Stejně mě to ani neláká.
Snad jen, že jsem si pustil už od rána hlasitě hudbu. A pak jsem dokonce umyl varnou desku a ledničku a to je z mé strany komplet rebélie.
Včera se Máša i manželka vrátily. Navečer. Jasně, klasika objetí, pusinky, to je jasná věc. A dokonce jsem navrhl, že půjdeme společně venčit. Obvykle venčí žena, a ještě vždycky jen na chvilku. Oblekli jsme Mášu do teplejšího oblečku a vyrazili jsme na expedici kolem našeho paneláku. Kráčeli jsme vedle sebe a povídali si, povídali. Máša někde ztratila v tom sněhu jeden ten malý zimní bačkůrek a ani jsme si toho nevšimli.
Jinak u nás večer obvykle frčí film nebo knížka. Ale tentokrát jsme na nic nekoukali a nic nečetli. Prostě jsme zalehli dřív.
…Víš co? Já jsem fakt přesvědčený, že malý odloučení fakt vztah upevňuje. Vážně myslím, že čas od času to potřebuje každý pár aspoň jednou za půl roku. Klidně a bez scén ve stylu odjíždím k mámě!. To vůbec ne. Já mluvím o zdravých odloučeních. Prostě se domluvit: jeden jede na pár dnů k ségře, někdo jiný se staví k kamarádovi na chatu do Krkonoš, nebo prostě někam vypadne. Variant je milion.
Dopřát si od sebe pauzu i když máte vztah úplně v pohodě je podle mě úplně zásadní. Každý vztah potřebuje občas trochu změnu děje, protože nebýt trošku napětí, začne to být nuda.
Chlapi z nás to potřebujou obzvlášť na chvíli být sami. Ne že bys musel hned začít blbnout s chlastem nebo propadnout samotě, prostě jen být o samotě. Jestli to mají ženy taky tak, těžko říct, nejsem ženská. Mám ale pocit, že holky to mají s komunikací a sociálnem jinak, jsou navzájem víc v kontaktu, chtějí sdílet. Ale nechci to škatulkovat, fakt nejsem expert.
Pro chlapa je krátká samota skoro nutnost. Proč si myslíš, že tolik chlapů jezdí na ryby? Kvůli kaprovi? Vůbec ne. Prostě chtěj na den dva vypadnout, koukat na vodu, poslouchat kachny, prostě vypnout. Něco jako českej zen.
Ale to nejlepší stejně je, když se pak vrátíte domů. To je, kámo, radost, něha, a znovu ten oheň. Celý to je kvůli tomuhle momentu. Ahoj, lásko!
A pak prostě zalézt spolu do postele. Nejlépe hned.
