3. březen
Dneska mě zase vytočila maminka mého muže. Sotva jsem zvedla telefon, už na mě spustila: Ty jsi továrna na děti? Kolik jich ještě chceš mít? Snažila jsem se zachovat klid: Dobrý den, paní Novotná. Prosím vás, buďte ke mně laskavá. Tomáš vám řekl, že čekáme miminko, a vás to rozčílilo? ptala jsem se s úsměvem.
No samozřejmě! Po třetím vnukovi jsem ti řekla, že bys měla přestat rodit. Ale ty si nechceš nechat poradit od zkušené ženy! Sám víš, že jsem vám na Silvestra dala balíček prezervativů, abys už neuvažovala o dalším dítěti, a pořád ne! bručela do telefonu.
Vzpomněla jsem si, jak mi opravdu dala na Nový rok ohromný balík kondomů. Bylo to zrovna na narozeniny nejstaršího syna, takže jsem pochopila, že tím nám chtěla dát jasně najevo své mínění. Slušně jsem jí odpověděla: Váš názor jsme vyslechli, ale proti přírodě člověk prostě někdy nevyhraje.
To si děláš legraci?! Tak se starej o děti sama, já už s ničím nepomůžu! vyhrkla, než to típla. Ani mi nedala šanci reagovat. Zamračeně jsem telefon položila na postel a pohladila si břicho, které bylo zatím úplně ploché. Čekáme čtvrté miminko a právě to paní Novotné leží v žaludku.
Nechápu, proč je zrovna ona tím tak rozčilená. Nikdy s vnoučaty nehlídala, na peníze nám také nepřispívala. Přijde se na ně podívat maximálně jednou za měsíc. Dárky nosí jen na Vánoce nebo na narozeniny. Jsem z toho smutná, ale neříkám o tom Tomášovi ani slovo. Naše děti jsou dobře oblečené, najedené, spokojené to je hlavní.
Tomáš má dobrou práci, domů donese slušný plat, a já si přivydělávám doma svým malým podnikáním. Když jsem začala vydělávat o něco více, najali jsme paní na hlídání, a tak mám čas i na práci, zatímco ona si s dětmi hraje nebo s nimi chodí ven.
Jsme opravdu krásná rodina, jenže tahle agresivita paní Novotné nám kazí atmosféru. Už od začátku mě nějak nemusela, a další děti ji úplně rozčilují.
Při třetím dítěti mě dokonce přesvědčovala, ať jdu na potrat. Až časem se smířila, že máme další holčičku. Sotva jsme ale s Tomášem zahořeli pro klid, zjistila jsem, že čekáme čtvrtého potomka. Neplánovali jsme to tak brzy, ale když už je to na cestě, přijdeme tomu společně vstříc.
Zdá se mi, že ve skutečnosti se bojí o peníze. Tomáš jí často posílá peníze platil jí zubaře, vzal ji k moři, a dokonce zaplatil i rekonstrukci bytu v Brně. Když budeme mít čtvrté, navýší se výdaje i u nás, což ji zřejmě rozčiluje.
Já nejsem proti, aby manžel své mamince pomáhal, ale nesmí to být na úkor dětí. Zatím máme dost, proto Tomáše v jeho velkorysosti podporuji. Pokud má ale paní Novotná strach, že s dalším vnoučetem její příjmy klesnou, měla by se s tím smířit. A její neustálé mentorování mi už vážně začíná lézt na nervy.
Jestli si myslí, že mě svými řečmi donutí k potratu, tak to doufám, že na to může rovnou zapomenout. S Tomášem jsme rozhodnutí čtvrtého drobečka chceme a nikdo nám do toho nemá co mluvit. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si uvědomuju, že by se do toho stejně žádná tchyně neměla míchat. Kolik dětí budeme mít, je čistě naše věc.
